• Dítě těžké kuřačky se může narodit již závislé na nikotinu.
• Pravděpodobnost, že děti z rodin kuřáků začnou kouřit je vyšší u dětí, jejichž rodiče je zahrnovaly do „kuřáckých aktivit" například tím, že je žádali, aby jim podali krabičku cigaret z auta, nebo je nechávali zapálit svou cigaretu.
• Děti kuřáků se častěji stávají pravidelnými kuřáky již v dětském věku.
• Čím déle jsou děti vystavovány kouření rodičů závislých na nikotinu, tím vyšší je pravděpodobnost, že i ony se stanou silnými kuřáky.
• Pokud děti pobývají v silně zakouřených prostorách nebo jsou pasivnímu kouření vystavovány po delší dobu, nikotin z cigaretového kouře způsobí změny na receptorech v jejich mozku. To zvýší riziko, že začnou kouřit a rychleji se u nich vyvine závislost na nikotin.
• Děti vyrůstající v rodinách, kde se kouří, mohou považovat kouření za přirozenou věc. To může vést k tomu, že děti začínají kouřit, případně začínají kouřit v nižším věku, než kdyby žily v rodině nekuřáků.
• Rodiče-kuřáci s dětmi často vůbec nemluví o rizicích kouření, o potížích způsobených kouřením, o svých pokusech s kouřením přestat a o tom, jak je to těžké. Děti tak nemají dostatek informací o škodlivosti kouření.

Obrázek (image) © European Union

 

Na stránkách Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sekci Vzdělávací videa je možno spustit video vysvětlující toto téma.